krosnować so

krosnować so(hornjoserbšćina) wobdźěłać

werb wobdźěłać

wosoba singular dual plural
1. krosnuju krosnujemoj krosnujemy
2. krosnuješ krosnujetej (-taj) krosnujeće
3. krosnuje krosnujetej krosnuja (krosnuju)
aspekt ip
transgresiw krosnujo, krosnujcy, krosnowawši
prezensowy particip krosnowacy
preteritowy particip krosnowany
ł-forma krosnował, krosnowała, krosnowało,
dual: krosnowałoj, plural: krosnowali (krosnowałe)
werbalny substantiw krosnowanje


preteritum
wosoba singular dual plural
1. krosnowach krosnowachmoj krosnowachmy
2. krosnowaše krosnowaštej krosnowašće
3. krosnowaše krosnowaštej krosnowachu
imperatiw
wosoba singular dual plural
1. krosnujmoj krosnujmy
2. krosnuj krosnujtej (-taj) krosnujće
3. krosnuj, njech krosnuje krosnujtej (-taj) njech krosnuja (krosnuju)

Ortografija

Dźělenje słowow: kro-sno-wać so

Wurjekowanje

IPA: kʀɔsnou̯aʧ sɔ

Semantika

Woznamy:

[1] 'Kedźbu! Tute hesło je zarodk. Wone bu awtomatisce z tekstoweho korpusa generowane a njebu hišće kontrolowane. Tež ortografija móže być zestarjena.

Dalše wujasnjenja:

Imperfektiwne krosnowaše je 10x dokładźene, krosnowa (móže tež něšto druhe być) 0x.

Synonymy:

[1] krosnić so; skrosnować so; šmjatać so; drapać so; došmjatać so; dodrapać so; lězć; łazyć; zalězć; zlězć

Přikłady:

[1] Cyle pomału krosnowach so horje. (Koch)
Prěni wuleći sej tohodla snadź do wysokich horow, hdźež swoje mocy při krosnowanju na wjerški wupruwuje. (Rozhlad 1992)
Woprawdźe, po tym nahłym zwisu krosnowaštaj so schilenaj wojakaj, ale hdyž wutřěl prasny -- infantrist naprawo wot Hawštyna z třělby třělił --, běštaj so hižo k zemi stuliłoj a zhubiłoj. (A. Nawka)
Wot prawa so mnohe skupinki na dno doliny krosnowachu. (A. Nawka)
Kaž to nětko hižo přez lěto činješe, krosnowaše so zaso w myslach po štelkach kalendra wróćo, hač dolěze na datum woneje druheje njedźele w awgusće, 8. (A. Nawka)
Tak so krosnowachu 1903 a 1907 najprjedy na MnišoncWjelećansku horu a wobhladachu sej potom Hajničansku wulkopředźernju, zo bychu zeznali specifiku fabrikoweho dźěła. (Rozhlad 1996)
Mama krosnowaše so z woknoweje deski, hasny swěcu a schowa so pod poslešćom a zawrě kruće wóčce před potworami, kiž naraz ze sćěnow chodźachu a kiž buchu wjetše a wjetše a mama rjeješe tak dołho do nocy, doniž susod wo sćěnu njebuchaše a drjechma njewućěri, a susod so za klawěr sydny a započa hrać. (Mětowa)
Bratr znajmjeńša wućekny ze zahrody, smaleše přez dróhu, njehladaše ani nalěwo ani naprawo a ćěrješe na njedaloke hrajkanišćo, tam te krosnowadło. (Mětowa)
Wón wotamknje awto a krosnuje so za wodźidło. (Mětowa)
Daloko w polu wjerćeše so wětrnik, na prawej stronje lězeše horicont pomału bliže, módry lěs so krosnowaše po hórce horje, a horjeka twarjachu wěžu za telewiziju. (Brězan)
Hustodosć so tež lubowany Hannibal přez wokna krosnowaše a powali tajki črjop -- wězo na moje konto! (Brězan)
Dokelž nimo toho dźeń a husćišo po pućach so zetkawaše z wulkimi, jara harowacymi a strašnje smjerdźacymi bubotakami, kotrež so dźeń a husćišo po polach krosnowachu, hdźež běštaj hišće nazymu Hanka a Fridolin sej swój wows zasłužiłoj -- a dokelž skónčnje Hanka te bubotaki >>traktory<< mjenowaše (njezabywši při tym zasakrować na >>poklatych komunistow<<) --, tak njeje dźiwa, zo Fridolin so počasu nawuči, wobě słowje zwjazać a z hidu na njej myslić. (Brězan)
Potom pak so zmužiće na błudźenk krosnowachu. (Brězan)
W swojim dobrym wobleku krosnuje so po wšěch tych rěblach do dźěry a wudźěra na mortwe kamjenje. (Brězan)
Wón krosnowaše so zaso horje na brjóžk. (Brězan)
Na mosće hwizdaše wětr přez škitne lěsycy, wali so do hłubiny, krosnowaše so po kamjentnych sćěnach zaso horje a storkaše do murjow a wěžow. (Brězan)
Pawoł Wjeńk młódši sedźeše na swojim motorskim, zady njeho krosnowaše so Wenclec Herta horje, njezwučena hišće, nichtó njebě widźał, zo wón jej kiwny, a nichtó, zo so wona začerwjeni. (Brězan)
Rumbo a Feliks ćěrještaj na druhu stronu kamjentneje dźěry a přihladowaštaj, kak so ći mužojo po třoch abo štyrjoch nahłych rěblach horje krosnowachu. (Brězan)
Druhi dźeń w Lipsku krosnowach so pjeć poschodow horje, něchtó mi wotewri, wjedźeše mje po koridorje, kotryž mje z wulkim kristalowym lysterom a ze złoće zaramowanym bězmanskim špihelom bóle zdusy abo zatraši, hač mi to w mojej delikatnej misiji wušne, a stupich nimale slepy hižo z wuskosće do wosobneho salona. (Brězan)
Wón so mjez wosom konjacymi nohami wokoło krosnowaše a kosmate klibory česaše, konjej słušeštej burej Michałej Baćonej, běštej młodej a wóhniwej a njesčiništej hólčecej złeho. (Brězan)
Granitowe platy, křiwe a wotchodźene, běchu włóžne a wobsuwate; powětr, kaž stołkany pod njestajnje murjowanym wjelbom, stuchły a přetrjebany a ćehnješe kaž za starymi mnišimi kutami; 54 zady so horbate schody horje krosnowachu, pódla wjedźeše chódba, wuska kaž bróžnjace wuhladko, na dwór. (Brězan)


Přełožki wobdźěłać