posměwkować so

posměwkować so(hornjoserbšćina) wobdźěłać

werb wobdźěłać

wosoba singular dual plural
1. posměwkuju posměwkujemoj posměwkujemy
2. posměwkuješ posměwkujetej (-taj) posměwkujeće
3. posměwkuje posměwkujetej posměwkuja (posměwkuju)
aspekt ip
transgresiw posměwkujo, posměwkujcy, posměwkowawši
prezensowy particip posměwkowacy
preteritowy particip posměwkowany
ł-forma posměwkował, posměwkowała, posměwkowało,
dual: posměwkowałoj, plural: posměwkowali (posměwkowałe)
werbalny substantiw posměwkowanje


preteritum
wosoba singular dual plural
1. posměwkowach posměwkowachmoj posměwkowachmy
2. posměwkowaše posměwkowaštej posměwkowašće
3. posměwkowaše posměwkowaštej posměwkowachu
imperatiw
wosoba singular dual plural
1. posměwkujmoj posměwkujmy
2. posměwkuj posměwkujtej (-taj) posměwkujće
3. posměwkuj, njech posměwkuje posměwkujtej (-taj) njech posměwkuja (posměwkuju)

Ortografija

Dźělenje słowow: po-směw-ko-wać so

Wurjekowanje

IPA: pɔsmʲɪu̯kou̯aʧ sɔ

Semantika

Woznamy:

[1] 'Kedźbu! Tute hesło je zarodk. Wone bu awtomatisce z tekstoweho korpusa generowane a njebu hišće kontrolowane. Tež ortografija móže być zestarjena.

Dalše wujasnjenja:

Imperfektiwne posměwkowaše je 15x dokładźene, posměwkowa (móže tež něšto druhe być) 0x.

Synonymy:

[1] smějkotać so; posměwknyć so; posměwać so

Přikłady:

[1] Słónčko so posměwkowaše a módre njebjo krywaše hnadowne městačko a Swjatnicu swj. (Katolski Posoł 1915)
Luboznje so posměwkuje a knježi w tutym dole romantiskeje krajiny jako Maćer miłosće. (Katolski Posoł 1915)
Wón pyta so posměwkujo puće, dźěry, strowi, nyga, ćišći, ćaha, tak jónkróćnje a rozsudnje, kaž to přećelnišo njeby móžno było. (Koch)
Wobuza dopisowaše hišće poslednju sadu, a wjesnjanosta dźeržeše sej posměwkujo wuši. (Koch)
Wšitcy so posměwkowachu. (Młynkowa)
Wšitcy posměwkowachu so. (Młynkowa)
Mać posměwkowaše so jej napřećo. (Młynkowa)
Na słomje na zemi sedźeše Józef Gesthaven, starši wojak, měrny, zwjetša ćicho a dobroćiwje so posměwkowacy ratar z Westfalskeje. (A. Nawka)
Filipa drje tajke druhdy diplomatiske, často wšak njelepe wabjenja přijomnje łoskotachu, by pak so tajkim liščim paslam zlochka so posměwkujo wuwinył a traš šibale lubił, zo sej to přemysli a zo, hdyž budźe jemu pod worješinu zlě, k tomu abo tamnemu na słužbu přićehnje. (A. Nawka)
Njebjesa so posměwkuja hišće dźens mi nad wami, jandźelki was woblětuja, myslička was pozłoći! (Zejler)
So wóčko, haj, někotre krasne na hajnka posměwkuje. (Zejler)
Mam pak swoje sprawne wjeselo nad tym, kak Henčl, hdyž je mi runje zaso něšto kormjeneho nałžał, tak zboka na mnje pokuknje, hač jemu tež wěrju, a hdyž so jemu tak zda, šibale so posměwkujo wali so do hišće wjetšeje łžě. (Brězan)
Młynk mjelčeše, z kosćičku sčini wón jeje ert so posměwkowacy, ale zrudnosć so njezhubi, a nadobo widźeše Krabat woprawdźitu Smjału před sobu a dopózna, zo wěrnosć pola młynka. (Brězan)
Jeje nětkole pře wšu měru jasnje widźacej woči pjelnještej so z wodu, sylzy ju njeslepichu, ale činjachu ju lěpje widźacu, wona widźeše syna přichadźeć, hdyž wón hišće na lěsnym pućiku, wona wołaše přeco hišće swojeho muža, ale posměwkowaše so hižo synej napřećo wbohi, płakacy, zbožowny maćerny posměwk. (Brězan)
Hawk stupi so nětko mjelčo zady njeho a poskubny jeho za włosy, na čož so Fournier docyła zastróženy na ratarja wobroći, kiž nawjednika posměwkujo přećelnje postrowi. (Ćišinski)
Što ty wšo njewěš, přetorhny jeho z chwatkom a so posměwkujo Krakowič, widźach dźěn šće jeho, hdyž so na tamnej hórce z njepřećelom ćepjechmy a při tym tehole přeradnika popadźechmy, kiž je nas takle dołho k lěpšemu měł. (Ćišinski)
Nó, nó, rjekny so posměwkujo Hawk, što da dyrbju ja z tymile wěcami započeć? (Ćišinski)
A z ručičkomaj naćahuje so na nje bože dźěćatko, a wjesołe so posměwkuje na njebjokrasne swjećatko. (Ćišinski)
Wjes je kaž wulke cyganske lěhwo, w dworach so 26i knježeho dwora a jeho >>špitlskeje<< šule, Tam jeho šulske dźěći poslednje prózdninske dny wužiwachu, kaž wón swoje w ródnej wjesce, >>Ale wone drje njestražuja<<, sej posměwkujo rjekny. (Kubašec)
Widźeše, zo na dźensniše dosć z hólcami rěčał, zo jich widźomnje něšto w rozmołwje haćeše a zo tu w přitomnosći hordźe so posměwkujaceho Gottfrieda dalšeje bjesady radźomne njeje, rozžohnowa so přećelnje, čujo, zo z tym najskutkownišo kajkižkuli špatny wliw palencarjoweho syna zlemi. (Kubašec)
Tu kóždy zrozumi, a tež Polacy so posměwkujo bliža. (Kubašec)


Přełožki wobdźěłać