tolerěrować
tolerěrować
tolerěrować(hornjoserbšćina) wobdźěłać
werb wobdźěłać
wosoba | singular | dual | plural |
---|---|---|---|
1. | tolerěruju | tolerěrujemoj | tolerěrujemy |
2. | tolerěruješ | tolerěrujetej (-taj) | tolerěrujeće |
3. | tolerěruje | tolerěrujetej | tolerěruja (tolerěruju) |
aspekt | ip |
transgresiw | tolerěrujo, tolerěrujcy, tolerěrowawši |
prezensowy particip | tolerěrowacy |
preteritowy particip | tolerěrowany |
ł-forma | tolerěrował, tolerěrowała, tolerěrowało, dual: tolerěrowałoj, plural: tolerěrowali (tolerěrowałe) |
werbalny substantiw | tolerěrowanje |
preteritum | |||
wosoba | singular | dual | plural |
---|---|---|---|
1. | tolerěrowach | tolerěrowachmoj | tolerěrowachmy |
2. | tolerěrowaše | tolerěrowaštej | tolerěrowašće |
3. | tolerěrowaše | tolerěrowaštej | tolerěrowachu |
imperatiw | |||
wosoba | singular | dual | plural |
---|---|---|---|
1. | — | tolerěrujmoj | tolerěrujmy |
2. | tolerěruj | tolerěrujtej (-taj) | tolerěrujće |
3. | tolerěruj, njech tolerěruje | tolerěrujtej (-taj) | njech tolerěruja (tolerěruju) |
Ortografija
Dźělenje słowow:
to-le-rě-ro-wać
Wurjekowanje
- IPA: tɔleʀ'iʀɔu̯aʧ
Semantika
Woznamy:
- [1] 'Kedźbu! Tute hesło je zarodk. Wone bu awtomatisce z tekstoweho korpusa generowane a njebu hišće kontrolowane. Tež ortografija móže być zestarjena.
Dalše wujasnjenja:
- Imperfektiwne tolerěrowaše je 0x dokładźene, tolerěrowa (móže tež něšto druhe być) 0x.
Přikłady:
- [1] Po wupokazanju serbskich fararjow su potom spěwali za we wójnje padłych wosadnych serbsce, wjace a wjace bě padłych, a su spěwali tydźensce a chcyjo nochcyjo su nacistiske instancy to padłych dla tolerěrować dyrbjeli. (Rozhlad 1995)
- Zgromadne stawizny su zrazom słušnosć, se mjazy sobu cesćis a tolerěrowas. (Rozhlad 2000)
- Gaž wocakujo se wot wuknikow zwolnosć za wuknjenje a rozměše, za tolerěrowanje, sobuwugotowanje a prakticěrowanje multikulturelnego žywjenja, musy se jim teke pokazaš droga, po kotarejž maju hys. (Rozhlad 1993)
- Pluralistiska towaršnosć to tamne, cuze, awtonomne tolerěruje - znajmjeńša hač do wěsteho stopnja. (Rozhlad 1993)