dolěkować

dolěkować(hornjoserbšćina) wobdźěłać

werb wobdźěłać

wosoba singular dual plural
1. dolěkuju dolěkujemoj dolěkujemy
2. dolěkuješ dolěkujetej (-taj) dolěkujeće
3. dolěkuje dolěkujetej (-taj) dolěkuja (dolěkuju)


aspekt p
transgresiw dolěkujo, dolěkujcy, dolěkowawši
prezensowy particip dolěkowacy
preteritowy particip dolěkowany
ł-forma dolěkował, dolěkowała, dolěkowało,
dual: dolěkowałoj, plural: dolěkowali (dolěkowałe)
werbalny substantiw dolěkowanje



preteritum
wosoba singular dual plural
1. dolěkowach dolěkowachmoj dolěkowachmy
2. dolěkowa dolěkowaštej dolěkowašće
3. dolěkowa dolěkowaštej dolěkowachu



imperatiw
wosoba singular dual plural
1. --- dolěkujmoj dolěkujmy
2. dolěkuj dolěkujtej (-taj) dolěkujće
3. dolěkuj, njech dolěkuje dolěkujtej (-taj) njech dolěkuja (dolěkuju)



Ortografija

Dźělenje słowow: do-lě-ko-wać

Wurjekowanje

IPA: dɔlʲɪkou̯aʧ

Semantika

Woznamy:

[1] 'Kedźbu! Tute hesło je zarodk. Wone bu awtomatisce z tekstoweho korpusa generowane a njebu hišće kontrolowane. Tež ortografija móže być zestarjena.

Dalše wujasnjenja:

Imperfektiwne dolěkowaše je 0x dokładźene, dolěkowa (móže tež něšto druhe być) 0x.

Přikłady:

[1] Lěkar posledni króć ju wopytujo prajił: "Nětko je chorosć zbožownje nimo a moja móc na kóncu, z mlokom dyrbi so dolěkować a sebi mocow napić. (Katolski Posoł 1915)
Srjedu před tydźenjom wopyta na 40 ranjenych wojakow z reservnoho lazareta w Arnsdorfje, kotřiž so tam dolěkuja, pod nawjedowanjom knjeza fararja Čornaka z Radeberga naš klóštr. (Katolski Posoł 1915)
Lěkar posledni króć ju wopytujo prajił: ,,Nětko je chorosć zbožownje nimo a moja móc na kóncu, z "mlokom dyrbi so dolěkować a sebi mocow napić. (Radlubin)


Přełožki wobdźěłać