blonděrować

wosoba singular dual plural
1. blonděruju blonděrujemoj blonděrujemy
2. blonděruješ blonděrujetej (-taj) blonděrujeće
3. blonděruje blonděrujetej blonděruja (blonděruju)
aspekt ip
transgresiw blonděrujo, blonděrujcy, blonděrowawši
prezensowy particip blonděrowacy
preteritowy particip blonděrowany
ł-forma blonděrował, blonděrowała, blonděrowało,
dual: blonděrowałoj, plural: blonděrowali (blonděrowałe)
werbalny substantiw blonděrowanje


preteritum
wosoba singular dual plural
1. blonděrowach blonděrowachmoj blonděrowachmy
2. blonděrowaše blonděrowaštej blonděrowašće
3. blonděrowaše blonděrowaštej blonděrowachu
imperatiw
wosoba singular dual plural
1. blonděrujmoj blonděrujmy
2. blonděruj blonděrujtej (-taj) blonděrujće
3. blonděruj, njech blonděruje blonděrujtej (-taj) njech blonděruja (blonděruju)

Ortografija

Dźělenje słowow: blon-dě-ro-wać

Wurjekowanje

IPA: blɔnd'iʀɔu̯aʧ

Semantika

Woznamy:

[1] 'Kedźbu! Tute hesło je zarodk. Wone bu awtomatisce z tekstoweho korpusa generowane a njebu hišće kontrolowane. Tež ortografija móže być zestarjena.

Dalše wujasnjenja:

Imperfektiwne blonděrowaše je 0x dokładźene, blonděrowa (móže tež něšto druhe być) 0x.

Přikłady:

[1] Wobaj skerje mjeńšej hač srěnjowulkaj, wobaj tołstojtaj, wona bóle hač wón, wona nimo toho blonděrowana. (Stachowa)
A nětko steješe na swojim proze, po boku syna zamóžiteho, wuspěšneho syna lěkarja, haj šefoweho lěkarja, a jeho blonděrowaneje, pomolowaneje bujneje žony. (Młynkowa)
Wjedźetaj bjezstarostne, elegantne žiwjenje, knjez šeflěkar a jeho blonděrowana žona, a kak chce hinak być, hač zo so započachu dopomnjenki na čas młodosće wožiwjeć. (Młynkowa)
To praji ta blonděrowana: ">Ach, nam je jeje wosud tak žel činił. (Młynkowa)
Ale wón wosta sedźo, njehibny, ta blonděrowana nad nim z křudom praskaše: ">A kak so to ma: Směće w bydlenju wostać? (Młynkowa)


Přełožki

wobdźěłać