alarmować

alarmować(hornjoserbšćina) wobdźěłać

werb wobdźěłać

wosoba singular dual plural
1. alarmuju alarmujemoj alarmujemy
2. alarmuješ alarmujetej (-taj) alarmujeće
3. alarmuje alarmujetej alarmuja (alarmuju)
aspekt ip
transgresiw alarmujo, alarmujcy, alarmowawši
prezensowy particip alarmowacy
preteritowy particip alarmowany
ł-forma alarmował, alarmowała, alarmowało,
dual: alarmowałoj, plural: alarmowali (alarmowałe)
werbalny substantiw alarmowanje


preteritum
wosoba singular dual plural
1. alarmowach alarmowachmoj alarmowachmy
2. alarmowaše alarmowaštej alarmowašće
3. alarmowaše alarmowaštej alarmowachu
imperatiw
wosoba singular dual plural
1. alarmujmoj alarmujmy
2. alarmuj alarmujtej (-taj) alarmujće
3. alarmuj, njech alarmuje alarmujtej (-taj) njech alarmuja (alarmuju)

Ortografija

Dźělenje słowow: a-lar-mo-wać

Wurjekowanje

IPA: alaʀmou̯aʧ

Semantika

Woznamy:

[1] 'Kedźbu! Tute hesło je zarodk. Wone bu awtomatisce z tekstoweho korpusa generowane a njebu hišće kontrolowane. Tež ortografija móže być zestarjena.

Dalše wujasnjenja:

Imperfektiwne alarmowaše je 1x dokładźene, alarmowa (móže tež něšto druhe być) 0x.

Synonymy:

[1] zalarmować

Přikłady:

[1] Tola ma wojak tež w prědku před njepřećelom přiležnosć k wotpočinkej a k spanju (wšak so tola přecy njewojuje a njetřěla), jenož straža njesmě wóčko zańdźelić, wosebje nic w nocy, hdyž so njewojuje, zo by mohła hnydom při připadnym njepřećelskim nadpadźe swojich alarmować. (Katolski Posoł 1915)
Hdyž běchmy druhu štučku skónčili, wozjewi nam jězdnik (Meldereiter) listar Šołta z Khrósćic, nětko podwyšk, zo smy alarmowani. (Katolski Posoł 1915)
Hartung alarmowaše Čerwjeny křiž, a woleše, po krótkim wahanju, priwatne čisło profesora Loose. (Brězan)
Najskerje so wěcka z wohnjowej woboru, kotruž běštaj Winfried a wón zańdźeny tydźeń jenož žorta dla do južneho předměsta alarmowałoj, tola wukopała, a Grit chcyše jeho na to přihotować. (Brězan)
Nadobo pozasta wón bjez pohiba, čuchajo, njedowěrliwje, alarmowany, byrnjež wědźał, zo so nětko tež w jeho njezwonkownosci to wužadane, wobličene stawaše, wón z toho jednoho jA do toho druheho jA přechadźeše a so sebje, Jana Serbina, do sebje, Krabata, přetworjowaše. (Brězan)
Mjez hódnotnej twórbu a přijimowanjom wuměłstwa - to njepłaći jenož za literaturu, ale tohorunja za hudźbu a tworjace wuměłstwo - je nastała >>dotal njewidźana, alarmowaca hłubina<<, sudźi Bratisławski muzikologa a estetikar J. (Rozhlad 1993)
Wona měješe to hižo z "kolebki- Su to wobrazy połne 'zrudoby a rezignacije-pokazuja na alarmowacy strach přetorhnjenja zwiska ze sćěhowacej generaciju. (Rozhlad 1993)
Wot sakskeho ministerstwa za ludowe zdźěłowanje přez rektorat alarmowana žadaše sej filozofiska fakulta Lipsčanskeje uniwersity dnja 29. (Rozhlad 1999)
W katolskich kónčinach, kiž su jako jenički dźěl serbstwa do dźensnišeho přetrali, namaka so hižo dosć alarmowacych znamjenjow za to, zo sćěhuja katolscy Serbja w 21. (Rozhlad 1998)
Potom, rjaneho dnja, přikaza wojerski komandant ludnosći alarmowace naprawy. (Kmjeć, Grojlich)
Wšo to su dosć alarmowace signale, z kotrychž rezultujetej za B. (Rozhlad 1990)
W swětle aktualneje diskusije wo ewentualnej krizynjekrizy serbskeje načasneje literatury bych w tutym fakće tola wěste alarmowace znamjo widźał. (Rozhlad 1991)
Wosebje alarmowace je, hdyž serbscy młodostni, kotřiž chodźa resp. (Rozhlad 1995)
Rybacy, kotřiž so najlěpje na wjedro a njewjedra wuznachu alarmowachu ludźi. (Rozhlad 1995)
Hdyž so z alarmowanja oficěrow zaso do objekta wróćichmoj hižo dwór połny awtow, wojakow a oficěrow -- potajkim wulki alarm. (Ben Budar)
Hilmar ćisny dalšeho a dalšeho wuhorja do seloweje šklě, kóždy kaž alarmowany ze spara wujědźe, so wucychnowa, sej wózhor zesleče a zaso wusny -- na přeco. (Ben Budar)


Přełožki wobdźěłać